Chrakteristika

Ruský spisovatel, dramatik, básník a revolucionář, bývá považován za průkopníka socialistického realismu. V mládí střídal různá zaměstnání, byl zatčen pro styky s revolučními narodniky a byl dán pod policejní dozor, v roce 1906 byl nucen pro styky s Leninem opustit Rusko. Poté cestoval po Finsku, Švédsku, Dánsku, Německu a po Francii. V roce 1913 se Gorkij mohl vrátit do Ruska a prakticky ihned se zapojil do politického dění na straně bolševiků. V roce 1917 se s nimi však rozešel a v roce 1921 znovu Rusko opustil. Roku 1928 se na jednu ze Stalinových výzev k emigrantům vrátil do SSSR a byl zvolen předsedou spisovatelů. V rámci ruské literatury lze považovat Gorkého za nejdrsnější a nejpřímější spisovatel, to se týká především oblastí erotiky a násilí. V jeho dílech je patrná schopnost psát jasně a nekomplikovaně. Gorkij zavedl do ruské literatury nové typy postav, které částečně korespondují s Zolovým naturalismem, ale Gorkij jim dává jinou roli. Jedná se o postavy bezdomovců, prostitutek, alkoholiků, tuláků, kriminálníků, žebráků a jiných vyvrženců ze společnosti.